Video ZDE

 

SMUTEČNÍ OZNÁMENÍ

 

Oznamujeme s pohnutím ctěné

hornické a sympatizující veřejnosti,

že tento týden zesnula po krátké těžké nemoci

zvané „útlum“

ve věku 212 let

VEŠKERÁ TĚŽBA UHLÍ

V OSTRAVSKÉ ČÁSTI REVÍRU

Rakev s ostatky ostravské těžby bude vystavena na Dole Odra,

závod Přívoz dne 30.6.1994.

 

Poslední rozloučení v 10:30 hod. téhož dne ve 14:50 hod. bude

kladení věnců u sochy horníka před Správou a.s. OKD.

Za pozůstalé odborová organizace Dolu Odra, Ostrava, Heřmanice a Šverma.

 

Dámy a pánové, vážení pozůstalí, přátelé,

scházíme se zde při velice smutné události, která znamená po 212 letech ukončení těžby černého uhlí v městě Ostravě. V městě, kde uhlí v různých historických obdobích znamenalo moc, peníze, prosperitu, jindy zas nezaměstnanost, bídu a krizi. Ale co zbylo v každém období? Byla to těžká práce, která si ze všech období vybírala krutou daň jak při neštěstích, úrazech, tak při profesních nemocech. Tragičnost hornické práce se táhne celá dvě století při těžbě černého uhlí v Ostravě. Jsou to tisíce horníků, kteří v tomto městě ztratili to nejcennější, a tím je život a zdraví. Scházíme se dnes hlavně proto, abychom uctili jejich památku. A co s těmi, co tu žijí, pracují a mají tu své rodiny a stavěli na hornictví budoucnost? Likvidace hornictví šla v Ostravě v posledních čtyřech letech takovým tempem, že se horníkům a všem pamětníkům tají dech. Názvy jako Šverma, Zárubek, Hlubina, Bezruč, Jeremenko, Heřmanice a teď poslední Odra, mizí z našeho slovníku jako hornické pojmy. S nimi však mizí také zaměstnanost a práce pro naše horníky. To je základ, kterým budeme muset my odboráři pracovat, bojovat za to, že když mizí názvy hornických podniků, měly by se objevovat nové firmy, které dají do budoucna šanci lidem tohoto města najít si důstojné zaměstnání. Nemohou si vzít uzlík a jít do světa. Nemohou všichni odejít na Karvinsko. I tam začíná být zaměstnanost velkým problémem. Byli bychom klidnější, kdyby byla jistota, že útlum hornictví se v Ostravě zastaví. Ale spíš nabýváme jistoty, že se útlum přelije i na karvinskou část revíru, nabýváme jistoty, že se naše vláda rozhodla uhlí zlikvidovat totálně. A to zlikvidovat tak, že se k němu nedostane nikdo z našich následníků. Nenávratně způsobí, že si část národního bohatství odepíšeme a staneme se závislými na dovozu. Možná, že to odpovídá liberálním ekonomům a jejich poučkám, ale nemůže to být ku prospěchu této země. Zatím jsme připouštěli, že některé podniky je nutno z ekonomických důvodů zavřít, ale teď nabýváme jistoty, že v tomto revíru zůstalo velmi málo lidí, kteří by bojovali za ekonomickou prosperitu jednotlivých šachet. Tlačili vládní úředníky k pochopení složitosti hornictví a k určité nutné ochraně přeměny tohoto resortu v nových ekonomických podmínkách. Ne, raději si připíšou další čárku za další zlikvidovanou šachtu. Co by si dělali problémy, když zavírat je moderní? Jsme někdy šokováni, jak určitá část managementu je hrdá, jak rychle a lacině zavírá doly, aniž by se pokusila to zvrátit, aniž by skutečně zabojovala za možnou ekonomickou úspěšnost. Že nám vláda nechce pomáhat a spíš podmínky přitvrzuje, svědčí poslední návrh zákona o důchodovém pojištění. Problematiku znáte, víte, co odbory požadují. Ale že si dovolili sáhnout na národní, které již vznikly, s tím se nesmíme nikdo smířit. Co už, tak můžeme čekat všechno. Kde jsou sliby, které jsme tři roky dostávali, že při zrušení důchodových kategorií nám bude umožněno vytvořit si jiné systémy, které by kompenzovaly v důchodovém pojištění těžkou práci a jejich kratší, nebo tu naši kratší dobu dožití. To nepřipustíme a budeme potřebovat vaši pomoc. Černá Ostrava. Patrně to slovo „černá“ se časem z názvu Ostravy vytratí. Ale aby se toto slovo nedostalo do našich duší, je třeba chránit hornickou profesi a ukázat, že se dokážeme bránit. Ostrava by měla zůstat symbolem hornické solidarity, a ta bude pro příští období nutná. Nechtěl bych se často scházet při takových příležitostech, protože obecně, poslední vozík je určitá tragédie. Hrozí nám další. A to nás musí vyburcovat. Teď už nejde o jeden nebo dva doly. Teď jde o hornictví, teď jde o profesi horník. Kamarádi, za naše hornické odbory děkuji, že jste přišli, a žádám vás, bojujte s námi za hornictví! Zdař Bůh! 

 

 

 

(Proslov při vytěžení posledního vozíku uhlí v ostravské části OKR na Dole Odra dne 30.6.1994)