Připojená FotogalerieTak a je to tu! Ti hulkoPotteroBradavicoVoldemortoHermionoManyjaci se dočkali, bo 15.dubna vyšol na tym dyvydi a aji na modrymrejovi (to vum je tež nazef…..blurej?! Jo znum ynym snědegoreja co robi zpravy na novje s Borhyjovu a možna z doslechu reja čarlsa, ale kaj přišli na reja modrego, to fakt něvim). Ale co je ešče většo pecka, to je to, že se 20.dubna dočkali aji fanatyci do industryjalu, keři pod taktovku dyrygenta Borisa Rennera, vytvořili taki menši orchester vyhradně složeny z virtuozu hry na zrcadlo a sfarali do ďury na Jeremenku v ramci workšopa čislo dva.
Boris – zkušeny tatik ditka s menem FOTOFARANI I., nic nedal na jakusik ochranu proti nechtěnemu početi, či dokonce na jakysik ten postynor a zcela zamjernje počal, donosil a přyved na svjet aji surozenca s menem kere bylo nasnadje (jak pravimy my polygloti). 20.4.2011 v 8 hodin středoevropijskigo času přestřihnul pupečni špagat FOTOFARANI II. a partyja 6 nadšencu se spustila do podzemi šachty Jeremenko v Ostravě.
Už od pjunte ranni se někeři učastnici tego unedrgraundovego zajezda slizali v Ostravje a cestu k vodni jamje DIAMA se spestřili aji navštěvu Dolnich Vitek. V 7:40 u vratnice Jeremenka už postava chumel 8 chlopu a aji jedna děvucha. Ta dokonce dovalila do Ostravy až z dalneho švedska (to my tu tak ze srandy mluvimy čechačkum a pepikum od Vltavy :o) )Z naši matičky stovježate(tu třa rozumjet věž kostelni, nikoli těžni) ju dovez kolega nebo partner (to autor nězjišťovol, bo to je seryozni članek a ni jakysik bulvar), co už sum sfotofaral v prosincu na Žofce. 3 manicy zastupovali medyja, tak nas opravdovych fotobaniku (ni tu se pičo něpřidovo!) bylo aji ze štajgrem Borisem 6, z tego pohlavi něžne 1.
Po prezenče na vratnici, valimy do šatni, kaj už čakajum bile blembaki a bile overaly (šak už to znotě z dřistu o fotofarani na Žofince), o kus dali se na nas usmivo tako blonďato robka a už nam podovo čelovke, kjerum v rozporu z jejim mjanym věšumy všici na kark jak prvňaček kluče od kvartyra, fasujymy aji sebezachranny přístroj mejdin Ukrajina (ni všicko z vychodu je šmejd, bo odbornik co nam ukazuje jak přistroj uvest do chodu a zachraniť se tak vlasťnum skure, jak by dole cosik jeblo, tak tyn ukrajincuf chvoli, bo pry ta černo valcovito krabka s reflexnim oranžovym pružkem, je špica ve svoji kategoryji). Mumy haluz jak sviňa, bo na Jeremku gruntovali asi před Vajcovymi sfatkami a tak našli paru tych dychaču na vytěpani a tak nam naš školitel BeOZetPe demonstruje na ostro (ni jego ostro….mo galaty, tryko, buty, fusekle a asi aji trencle, boxerki abo tanga) ale na ostro, jakože doopravdy, jak se zachraniť. Sice přy te ukazce malem dostanym do pyščiska taku malu železnu kuličku, co z čegosi na přistroju vyskočila, ale aspoň fšici vidimy, že to facha a že se do z tego dychať. Podpisujymy lejstra o proškoleni. 
Po očku sleduju Borisa, estli im tež nečmajzně prupiske jak naš vrchniVašek v Čile, kaj mu do plevně skočila jakosik vyfintěna kohinorka z diamantami, či s čim. Ale ni, Boris je charakter a stary poctivec a tak tužka koluje až spatki k majitelovi.
Třa tu f tym punktě poinformovať, že stylovje to školeničko Boris ze synkami z DIAMA sytuoval do krytu CO. Fajny bunker nachystany pro přypad, že by se cosik, kajsik vymklo, či zvrtlo. Dřvi na milion klik, maski, nositka, vzduchotechnyka, vercajk to všicku tu mo svoji opodstatnjeni. Jak dorazim do kamrlika, kaj na poličce leži černy blembak s brylami jak pro regulovčika vermachtu, Boris mje vyzyvo k zapozovani, tak ochotnje nasazuju pohled raněne laně a stavim do Borisovego canona svůj něfotogenicki profil a čitum se Ukrytovy řad. Boris na chvilke mizi na denni slunko, bo synkum z medyji třa poskytnuť rozhovor.
Jak vystupame po schodach navrch, robka co tež fara s nami se musi isť „přepudrovať nos“, bo jak každy chlop vi, děvuchy majum kratšum močovum rurke a tak to temu obsahu od chtěni do realizace trvo kratšum dobe než u synka. Prostatyk tu žadny něbyl, tak chlopi až na jednego vydrželi (prozatim). Pore minut využivumy k nafocenju Forda Jeremenka, což je taki prototyp kabryoleta s handsfrysadu a sportovni sedačku Recaro (no možna spiše Sparco). Jo z batoha tasim dva rohliki, bo aji po deseti rokach co se znum s moju Barušku, mně mo furt stejně rada a aji na taki moji fotovylety mi chysto fajne svačinki.(Dobre to bylo jak cyp – jeden s vysočinu a druhi s anglicku…poznamka autorova).
Sklad čerpadel už nědočkavě poklepkava dviřami, tak idymy tam a pak už huraaaa do klece. Valimy konečně do ďury. No a dole? Klasyka (my proficy co už zme nadole podrugi v životě….to je jako taki humor,viš?) už vjymy co nas čako. Malebne a fantazyju draždici zakouti, hajcmany, ruly, dulni telefony, vuzki, šrubki, řetazy, čerpadla, pažnice, kolejnice, vyhybki,…..no kura mnohogigokartovy raj pro industryjalisty. Fotimy, komponujymy, stativy se proplitajum vzajemně nogami jak tanečnici při valčiku, objektyvy ostřum a zumujum, samospouště pipajum, bleski cvakajum, jak dyž Got přebiro slavika.
Štajgři co nas provazajum a dohližajum, aby se žodyn z nas něstratil, nevjeřycně krynťum glovami nad tym co fšicko se nam podobo a co tam fšicko fotimy. Občas chodbe šachty provoni parfem, bo ta robka se zrovna mihně před turboventylatorem a to sum ti chlopi ganc na mjeko, bo do te doby poznali na šachtě tak maximalně vuně vynglo, potu a baga či šňupacigo tabaku. Fotokoncert plyně klidně, čas tu dole aji na vrchu vali fest a my už pomalu vbihumy na hřiště k drugimu poločasu. Rošt čerpadel fotimy ze spodku aji z vrchu a Borisa napadně taki připodobnjeni k Nijagarskimu splavu. Liftboj už zvuni na zemskum skure, aby nas vyvjezli zpatki na slunko, tak se lučimy z antracytem a valimy dovrchu. Aby teho převyšeňo něbylo malo, idymy se už takim civilnim zdvižem podivať na ochoz věže Jeremenka. Tu je OSTRAVA !!! jak na dalni. Vitki, Dolni oblast, Hrudkovna, Lanšmiduv Mittal, ale vidět aji radnice a tak.
Potym už kalupym naspodek, sfliknuť mundury a posledni štace vede ku těžnimu stroju z roku 1924. To vum je paradička !!! Synci od Siemens-Schuckerta byli umjelci.
A co zbyvo? Rynkami potřepať, poklone a diky Borisovi vystřihnuť a do chalupy ku kompjuterum, zpracovať ten vytěžek vydolovany na FOTOFARANI II. V připadje workšopa něvěřtě pořekadlu, že dvojka ani trojka nima nigdy lepšo jak jednička, bo Boris tyn to šině do vrchu furt a tak čakani na FOTOFARANI III. něpotrvo snad tak dlugo jak na Narnije trojke :o))
Zdařbuch
Aleš Havlasek – fotodřistař ostravaci.cz a dvojnasobny učastnik FOTOFARANI