Připojená FotogalerieLeden dvatisycjedenact se bližu ku poločasu a v palach ostravaku se rodi myšlenka na lednove dostaveničko s dvumi foťakami, paru objektyvami a palcami na spušťach. Pišu Borisovi tego mejla bo kaj su ty doby co se posilaly rekomanda a volalo se z budki (pokud jakysik ožunger, Mach či Šebestova něurvali sluchatko tydlifona). Bo už paru roku měškum na Bilovecku, znum lokalite kusek od Bravinnego, kaj stoji taki fajny „moulin á vent“ pro frantiki, abo „wind mill“ pro anglany a amiki abo „větrny mlyn“ pro našince.
Oba se do dyjařa propiskum značimy 29.1. po ranu, až očiska rozlepimy. Mlyn je zamknuty dvumi fabkami (fabka to je tež kladka…spisovně pro jazykovjedce visacy zamek), ale kusek od mlyna byvo, ni ani pryncezna, ani zymbaty vodnik s předkusem a už vubec ni Dorota Machalova. Byvo tam tako fajno babka v čišle popisnym jednasedymsedym a jak ji cinknětě u furtek, tak za chviľke vam podovo kľuče aji letaček s hystoryju mlyna. Tyďyň dopředku valim felicyju z roboty ku mlynu, abych domluvil to foceni. Babka je ochotno, doma je pry furt, tak je všicko v rychtyku. Borisovi posilum ezemeske a domluvumy se na třištvrtěnadeset.
Dňi v kalendařu ubyvajum jak posypova sul na suskach, jarni počasi šlo na střidačke a nastupuje zas mlha, smog a minusove čislice na teplomjeru. V Ostravě na busy a šaliny lepjum v depu cedule SMOG, razoviti občane mjesta aji bezďaci tam možum s čistym svjedomim uživať těpla a pohostinnosti nizkopodlažnich trolejbusu, tramvajek a inych přibližovadel s napisem DPMO!!! Vyhoda je, že se aji ostravši revizoři možu spočnuť, bo jak tyn ind přikuři kuminum, tak je na řigani ni enem v radvanicach, ale v cale ostravje, a jak je SMOG, tak se jezdi zadara.
No to žech skočil daleko jak Kašparkova v trojskoku, zpatki ku naši akcy. Posledni farplan stanovi, že spicha zrobimy na benzince ejroojl u Massagu, kaj kdysik robili lyžařski vazani a včil oděvni, prumyslove kovani a dalši bebechi. Rano oškrabu okna škoduli, vyberu se ten vhodnějši ze dvuch pohonu, bo na eLPeGečko to v zimě špatně naskakuje a valim na smluvenu kotu. Cestu se zastavim ve vinotece bo na nedělu třa kupiť ze dva litry palavy a Borisovi tam kupuju taku pidislivku (tak maxymalně vělko štampyrla), bo třa synkovi zrobiť radost. Čas dojezdu mam fajny, na pumpě ešče stihum dofukať polarisy až ku značce 2,2 baru (to vum je tež zajimave, jak žech byl maly synek a tatik fukol u Benziny čtyryrazy protektorovane gumy žigulika, tak tam s tego fukara trčol ganz obyčejny šlauch a taťulda to mušol fest přitisknuť, aby ten luft valil do duše a ni naokolo. Včil už to je ine presso. Fajne koncovki s pojistku co se enem tak nacfakně na ventylek, ale zas to barabi kradum, tak je to k zapujčce u pumpařki a kajsik, žech už za to aji cvaknul zalohe).
Boris potvrzuje svoju dochvilnosť a v 9:45 parkuje šampaňsku oktavku u mně. Třepeme pazuru jak Obama s Putinem přy tych bylaterarnich jednanich, kaj stejně nic nědomluvjum, ja usedam do kokpyta okřidlenego šipa a robim většimu a mladšimu bratřičkovi z provenijence škodovych zavodu „foloumičko“. Po 6 kilometrach už na horizontě vidime lopatki teho krasavca. Parkujymy auťaki u mlynski kastelanki, zvonim, psi ščekajum jak by přišla Kubiška ze Srstku natačať scete mje a usměvava babka už kluže v duchodkach po naleďu a podovo mi dva klučki k mlynu. Bjerymy se nadobičko, Boris mi dovo prezent (taki fajny tlumok na sedmičke vina a dvje čiški až pujdym s mojum milovanum kajsik na tyn piknyk…fajny synek bo na mje mysli, potešil mně kuliferda) a idymy jiskřivu zimnu krajinu ku mlynu. Boris se mně pyto estli tam je aji kluček od motora co caly mlyn otoči, bo slunko mumy za prdelami. Tuž něž mi to došlo, tak žech mu malem slibil že se podivum vevnitřku, kaj je tyn spravny istič?! Na obloze azuro (jak na objednavku od Zakopčanika), strumy zmarzle jak v Mrazikovi, až se malem s Borisem notujeme „vyrostla na mezi jedlička, tam mezi modřiny, zelena byla celička…“ Kurvačka fajna pohadka z eseseser. Tasime naše fotopomocniki a už tu preluduju dva filmarhonici na svych nastrojach. Zavjerky cvakaji do ticha, kajsik vzadu blafka jakisi pjes, na obloze prolitně eroplan s luďami co trnu estli jich na olinkluzivě v Egyptě kdosik nějebně po pale, na poľu zafukuje stopy srnki a zajica……romantyka jak cyp.
Postupujymy malymi kručkami jak Amunzen k te severni točně, střidavě přidřepujymy, komponujymy a hledačkami rekognoskujymy okoli. Mlyn je nadherny, ojiněny namrazu a lopatki jak by chtěly přivitať statečnego kovařa, mlynařskeho čeledina Matěja a pacholka Ondru. No včil se musi spokojiť s Borisem a Alešem. Jak fotim Borisa spolu s mlynem, tak mi docvakně jaky maly je človjek oproti temu dokonalemu dilu našich předku. Nězbyva než se pokorně pokloniť a zdať hold tym zlatym českim rynčičkam co to tu postavili. Borisovi se rodi v pale taki maly americki sen po česku. Byť tako pamatka v ameryce, abo třa ty šachty, doly, hutě apodobne, tak už davno ma kdosik agenturu abo cestovku a vozi tam turisty za ojra. Ale našinec ni, radši to něchumy pomalu schatrať abo upadnuť v zapomjeni.
Po pulhodině odmykum dvoje dřvi mlyna, na schodišťu naš čako srnči pařat (tak něvim estli tu jakesik rychlošipacke bratrstvo srnči pracky mjelo klubovnu, nebo to tu odložil pytlak) a my vstupujymy do vnitřku jak Hery Poter do tajemne komnaty. Udiv nad dokonalosťu mlynskoho stroja nas neopušťo až do fajrontu. Cvakame, fotime, vzajemně si uhybame, abyzme na fotce nemjeli kusek rynki, ucha či kabele. Jak Boris rozhodi v mlynici prach proti svjetelnemu kuželu co tu nakukuje oknem, tak se tak pravim: „marne je to profik, tako capina by mje nenapadla, ale efekt to zrobi paradny“. No a jak se před objektyv dychně paru z pyščiska, tak to chcu zabaliť bo tu snad ani něpatřim. Ale co ostych stranu, stativ na nogi a valimy HaDeeRka. Ganz navrchu v mlynici ostravaci pomleli dvojnulku, bo ale fuklo, munka se rozletěla oknami ven a tak těžko na tych fotkach poznotě estli to je šňyg abo muka.
Uvnitřku nachazam bohužel aji doklad, že ľudi sum hovada!! Třa taki Honza Korduliak je cyp jak lampa, bo co mo v palě misto mozku, jak se musy hřebikem zvječniť na jedne desce vic jak stoleteho mlyna. Na tyn hřebik bych go za kul. do pruvanu povjesil. Jinde zas asi jacisik milenci škrabajum svoje inycyaly. Asi vělko laska ti KJ+MŠ?! Poledňe už pomalu odbijo na kostelni vježi v Bilovcu a my končime fajny vylet pod hlavičku ostravaci.cz. Akce paradni, fotki snad jakesik vyjdu, spokojenost na chlopni aji na duši. Pozyvum Borisa na kafe, ale ta jego už mo navařune, tak se dyplomaticky omluvo (něvadi šak něumirumy no ni). Idymy ku karam, Borisa prosim o autogram do knižki „Ostrava včera a dnes“, kera je paradni, kľuče těpjym babce do schranki a je čas se rozlučiť. Včil už se ty naše dilka společně potkajum až na webu www.ostravci.cz ve společne galerce.
Naše škodovki sjižďajum do Bilovca na křižovatce u autosalonu jekehosi Andreeho se blinkrami lučimy. Valim domu na sever, Boris smjer OSTRAVA !!! Fajně bylo, stolo to za to a určitě to něbylo naposledy.
Tak se juknitě do galerki a napiště třa estli ten mlyn znotě, nebo estli zme vas navnadili na vylet?
za ostravaci.cz fotoaparatysta a dvorni webovy dřistař Aleš