Milá sestro,
to si musíš přečíst, už dlouho jsem se chystal, že Ti vylíčím, jak tady žijeme. Posledně doma ve Starých Hamrech jsem se nechtěl před maminkou rozvykládat, aby neměla obavu. Slib mi, prosím Tě, že jí ten dopis nebudeš číst. Díky….
V sobotu se tu totiž stala příhoda, která stojí za řeč. Jak víš, sobota je na šachtách výplatní den. Každá sobota. A každou sobotu se nesčetné množství po Ostravě roztroušených kořalen od dosti slušně zařízených až po ty nejsprostčí putyky stává pařeništěm zla a neštěstí. Ale k věci. Několik mých známých ze šachty Ignát vyrazilo po výplatě na šňůru. Táhlo od hospody k hospodě. Kdesi na Moravské Ostravě se potkalo s partou z Hlubiny a trošku se poškorpili. Otloukali se navzájem pěstmi. U Polského domu vytáhl hlubiňák, jistý Málek, z kapsy kudlu a vší silou, prý jen tak ze srandy, ji vrazil mému kolegovi tesaři Nažkovi do břicha. Ten se těžce zraněný skácel k zemi. Nastal zmatek, kdosi přivolal policajty a jejich hlídka pak obstarala drožku, která odvezla nebohého Nažka na Fifejdy do nemocnice. Jest-li bude žít, nikdo neví, ztratil hodně krve, než pomoc dorazila. Včera jsem se byl zeptat našeho závodního lékaře, pana doktora Maye, jest-li o něm nemá zprávu, protože Nážek byl šikovný dřevař, měl ještě všechny prsty na rukách.
Říkal: jest-li přežije, bude mít díru v břichu. To potěší.
Pan doktor May o něm nic konkrétního nevěděl, ale slíbil, že mi to zjistí.
Málka policie čapla a bude bručet. Také mi říkal, že jeho kolega doktor Vlasák se opilstvím na Ostravsku zabývá a má prý zjštěno, že průměrný ostravák vypije za rok 28 litrů kořalky a 120 litrů piva. Mne se nikdo na nic neptal, asi nepatřím mezi průměrné ostraváky.
Maryčko, milí bratři, klidně si dejte svou ranní štamprličku z dobře „ukrytých“ zásob praděda Magdona, jen to nepřehánějte, jako Málek s Nážkem.
Jó, pan doktor May také říkal, že jedna po ránu je lék. Nevím, jak to myslel.
Váš bratr Josef
V Mariánských Horách červen 1901
Přílohou je hostinec u Havránka v Mariánských Horách, všeobecně známá a oblíbená hospoda zaměstnanců dolu Ignát, později Šverma. Najdou se pamětníci s nějakým příběhem, příhodou, vzpomínkou?