Milá sestřičko,
je podzim a je po volbách do zemského sněmu. My máme v Mariánských Horách další skandál. Opět se o nás na Ostravsku hodně mluví a velmi nepěkně.
Však popořádku. I já jsem vhodil do volební urny lístek s nezávislým kandidátem, kterým byl náš ředitel obecního úřadu Jan Grmela, takže mám právo se k tomu, co se děje, vyjádřit. Byla to divoká volební kampaň. Na našich shromážděních, které navštěvoval i pan starosta Mariánských Hor doktor May jsme odmítali soustředěné útoky ostravského tisku, který Grmelu označoval za nevzdělaného šarlatána, stíženého slavomanem. Bylo to marné, jen jedny noviny byly na „naší“ straně a to ty, do kterých psal František Sokol Tůma. Logicky se ptáš, co těm škarohlídům vadilo? Všechno. Vadilo to, jak Grmela řídil Mariánské Hory a zejména jeho údajné nepořádky v obecní pokladně, ale nejvíce jim vadil jeho volební program. Mám zato, že jeho originalita s trochou zdravé provokace byla kde komu trnem v oku. Spočívala v myšlence, že je třeba z Mariánských Hor vytvořit českou hospodářskou a politickou protiváhu vůči německé Moravské Ostravě a Vítkovicím. Soustředil se na školskou otázku, rozvoj českého odborného školství a nápravu zdravotních poměrů na obecních školách. Chtěl odstranit přeplnění tříd rozlišením škol a v nich chtěl zřídit umývárny a sprchárny a vůbec zmodernizovat učební výuku. Jeho ideou bylo zavést dílenské vyučování. Sliboval zrušit školné na všech školách. Líbí se Ti to? Mne tím oslovil a hodně.
Grmelovy vyhlídky na volební úspěch v zemském sněmu byly velmi slibné. Kdyby ovšem nebyl první listopadový týden, předposlední ve volební kampani. Načasované to měli tři členové Spolku majitelů domů v Mariánských Horách, u jednoho z nich jsem kdysi stavěl na zahradě altán, tenkrát o něm mluvil v superlativech a ti podali na Grmelu trestní oznámení pro zločin podvodu, zpronevěru, padělání listin atd. Ihned zasedlo předsednictvo zastupitelstva Mariánských Hor a vydalo prohlášení, že údaje v trestním oznámení jsou lživá, což později potvrdila i revize obecních účtů, ale tato aféra vnesla značnou nedůvěru vůči Grmelově kandidatuře. Ve volbách obdržel Grmela pouze 9,4 % hlasů, což nestačilo a poslancem se stal kandidát pokrokové strany dr. Fajfrlík. Jedním z protikandidátů byl i dr. Palkovský, o tom jsem Ti psal v souvislosti se železničním spojením pod Palkovické hůrky.
Co dodat, snad jen to, že Jan Grmela požádal začátkem prosince 1906 o penzionování a poskytnutí odstupného. Má 45 let! Jeho žádost byla vylepena na úřední desce, takže jsem měl možnost si ji přečíst. Uvedl tam, že při svém nástupu do Mariánských Hor v roce 1900 našel obec v neutěšených poměrech, které se snažil odstranit. V tom má naprostou pravdu. Jako by se zapomnělo, že jeho zásluhou se staví kostel, fara, stojí radnice, mateřské školky, chlapecká a dívčí měšťanská škola, vybudovalo se náměstí, upravují se chodníky, je zřízen chudobinec a obecní spořitelna, kanalizace, vodovod. Mluví se o nemocnici… a jiné a jiné iniciativy, ve kterých má prsty právě Grmela. Například přejmenování Čertovy Lhotky na Mariánské Hory, pojmenování ulic po českých historických osobách a velikánech našich dějin, žádost k císaři o povýšení obce na město a dobré vztahy s bývalým ředitelem závodu Ignát, Janem Kohoutem Čechem jako poleno, kde jak víš, Maryčko stále pracuji. Za to, že po jeho smrti v roce 1902 to šlo se spolupráci s vedením dolu z kopce, za to už Grmela nemohl.
Ve své žádosti také popsal, jak byly proti němu vedeny mnohé kampaně, vydávaly se letáky a jak nebyla ušetřena ani jeho rodina. Představ si sestřičko, že kdosi zlý a podlý nastražil na jeho děti dokonce vitriol! Nenávist se stupňovala od komunálních voleb a vyvrcholila při volbách do zemského sněmu, kdy bylo jeho další úřadování kde komu trnem v oku a pobyt v kraji znemožněn. Grmela napsal, že Mariánské Hory ovládají osobní zájmy, nenávist, msta, ctižádost, pletichy, úplatnost a proto Mariánským Horám už sloužit nechce a nebude.
Je pravdou, že náš bývalý ředitel obecního úřadu Jan Grmela, rodem z Hané, bývalý student teologie v kroměřížském semináři a bývalý strážník v Přívoze byl, jak to říká opozice, politickým samoukem, ale pro nás, jeho voliče, byl apoštolem české věci na Ostravsku. Díky svým značným organizačním schopnostem dokázal v krátké době v Mariánských Horách uskutečnit ve spolupráci s doktorem Mayem své záměry, ale je také pravdou, že k tomu neváhal použít jakékoliv prostředky. Myslím si, že hodně riskoval a také proto se mu podařilo udělat z Mariánských Hor v letech 1900 až 1906 základnu pro rozvoj českého národního života, jaká se jinde buduje desítky let. Risk nebo zisk – na to však doplatil.
Snad tolik jsem Ti chtěl Maryčko napsat o Grmelovi, kterého jsem osobně poznal, jako férového chlapa, když jsem byl najat, jako tesař na stavbu střechy jeho vily na ulici Komenského. Asi ji bude muset prodat, když se chystá odejít z Mariánských Hor. Nepracoval jsem zdarma, platil z ruky a ještě pozval na nedělní oběd. Byl grand.
Jo, jo, život lidský je strašně složitý, proti němu se jeví život člověka, jako procházka růžovou zahradou.
Mějte se ve Starých Hamrech hezky, moc Vás zdravím a na vánoce 1906 se uvidíme v naší chaloupce pod Gruněm.
Velkou pusu posílá
bratr Josef z Mariánských Hor, dříve Čertovy Lhotky
podzim 1906