Důl Václav

V roce 1871 přešlo bývalé kutné pole hraběte Harracha v Porubě, Orlové a Heřmanicích do majetku akciové společnosti Innerberger Hauptgewekschacht, ze které o deset let později se vyvinula Rakouská alpinská montanní společnost. Důlní majetek této společnosti odkoupil v roce 1926 československý stát. Vlastnické právo přešlo v roce 1938 na Zbrojovku Brno a během okupace v roce 1942 na Severní dráhu Ferdinandovu, která vlastnila důl až do znárodnění.

Důl Alpineschacht (lidově zvaný Alpinka) byl založen v roce 1900 a dostal název podle zřizovatelské společnosti. Těžní jáma se začala hloubit již v roce 1898 a dosáhla konečné hloubky 659,52 m. Jáma č.2 se začala hloubit v roce 1900 a byla vyhloubena do 590,26 m. Pro provoz dolu a odbyt uhlí byla důležitá výstavba železniční vlečky v letech 1905-7. Důl těžil kvalitní černé uhlí a pro zpracování na koks byla v roce 1909 uvedena do provozu koksovna. Při modernizaci dolu byly v roce 1930 instalovány koksové baterie typu KOPPERS. Koksovna pro zastaralé zařízení byla zrušena v roce 1946.

V roce 1925 se Důl Alpineschacht stal majetkem čs.státu. V roce 1929 došlo v rámci svatováclavského milénia k přejmenování podle patrona České země na Důl Václav. V roce 1945 byl důl znárodněn a začleněn do svazku n.p. Ostravsko-karvinské doly.

K 1.1.1955 byly doly Václav a Evžen sloučeny a název spojených dolů byl Důl Čs.pionýr,

který v roce 1970 se stal jedním ze závodů n.p.Dolu Julius Fučík. K dolu Čs.pionýr byl ještě 1.1.1963 připojen Důl Žofie.

Důl Václav ukončil těžbu v roce 1967. Ještě předtím v letech 1961 a 1965 došlo k výbuchům při trhacích pracích, při nichž nebyl nikdo zraněn.V roce 1966 při ujetí počvy zahynuli tři pracovníci a jeden byl zraněn.

Po vyčerpání uhelných zásob došlo v roce 1967 k ukončení těžby. Obě jámy byly zasypány v roce 1973 a opatřeny železobetonovou zátkou s komínkem pro odběry vzorků plynů.

Za dobu svého trvání vytěžil Důl Václav (Alpineschacht) 12,518 mil. tun černého uhlí. Nejvyšší těžba byla v době okupace v letech 1940-44 a potom v letech 1958-1966.

Těžba pocházela z polostrmých a strmých slojí o dobývací mocnosti 0,6 – 5 m.

Pro své zaměstnance postavil důl v dělnických koloniích v letech 1900 – 1921 celkem 36 domů.

Vítězslav Hettenberger