Borak moja nĕbožka mutra mi dycky pravila že se luďum keři mi cosi fajneho urobili mušim barzo slušno podĕkovať.

Tak chcu čapke smyknuť a šumno podĕkovat synkovi co mi pomuh do teho blogu vprdnuť moje podĕkovanĕ Ostravskemu ostravakovi aby on se tež dozvĕdĕl a počĕšil na tom jak nas počĕšil, lebo on s tym pisanim už praščil a kajsi se fčil skryva. Nĕmožu ho luďa najišč.

Ale tuž, chcel sem se u chlopa pošmajchlovať.

Borisovi, dyby byl dĕvucha, rynke tež bych pocaloval.

Že hen Boris se potem ešče pytal na jakyši moje obrazki a chcel teho šmuzu o ty Australii ogromske vic, to mi postiskalo v břuchu, lebo fčil se budu mošť chlubiť že tam v tym slavnym archivu budĕm nazycher.

Enem aby mi za to jakyši ten rechunek nakonĕc nĕzapĕrdili sem, bo bych musel chodit jakysyk ten dolar kajšik šlohnuť bo v ty moje šrajtofle teraz akurat enem ďuru viďim. Tu kartu plastovu vytahovať ani nĕchcem, bo hen ta ďura v pytliku za to calovať nĕbudĕ.

A to nĕnisu sam. Tuna jeden buc se pytal esli mu možu požičať par čemu nadavače vy do chechtakuv, že nĕma ani na benzyn, bo fčil, kaj uroky za poslednich dvuch rokuv stupli o dva a pul procentuv nahore – to že amerikanšči se usrali temu hen tu u nas smĕrďi – tak on ma gvalt plačič hipoteke. A v obchodu mu tež tak fajn už nĕchodi lebo moc kunšaftuv tam naraz přestalo přiisť a ty kery choďa nĕchcu nĕchat mury s kapsy.

Tuž tak ty cypštajni v ty Canberra – to jest mjesto naše hlavnji, skynč na nas vlada z velke vyšky furt smoli – oni to tam jakšik přeladili, ta nova Robotnicka partyja co tam fčil nastupila. (Aspoň ale ty naši posranci tam zatim do inych nĕbuchali jak inde. Chlopi enem tam řvu. A potem ty baby tež jak začnu křičeť, to je až haňba… Ale za to su placene!)

Nĕpravil ale buc, že předtym co dojecha do ty pumpy, po cestĕ tam špeluňka co on tam istĕ na štamperle gvaltem vleze.

Bez štenkrovani se odšmatlal nĕščasny, ale přestak, misto peňonzuv sem mu dal rady: tylko achtlikuv nĕslopuj, kuřeňa nĕch, a za tymy dĕvuchami nĕloz, potem žeby i zbylo na ten kura fčil do pĕruna čorkařsko drahy benzyn.Všystko naraz koštuje almaru!

Tuž nic, čumim že se zatim žadny cyp nĕpočungnul na tu ódu ostravakovi ostravskemu co sem tuna nakompozitiroval, bo se jakšik nĕhlašu. To možna temu, že povidaňa nĕnisu tak zaimave jak ten dřyst o ty eletryke v Dĕtmanovicach, nablizko tych Antkuv – doňho zaslali tych přispĕvkuv fure. Alebo se na diskuze mojeho umjeňa vysrali bo v aprile ten miglanc Peter Welser (to ten čurapajznik co hentu mořsku svoloč v ty Sydney do plneho pysku cpal) už předtym tak šumnĕ pisal o ty divne Australii zabute. Ale co každy iny gruch, o klokanuv, krokodylach, jedovatych pavukach a haduv, tuž o tom on nic.

Možna budĕ lepši čekať tymy mojimy dřystami o tych protinožcuv, a vidĕt jak to tu budĕ s tim pĕrvym, ni? Dyksme zahrabani kajsik v dupĕ, ani ajznbony od vas sem nĕjechaju, aj cybule ukazaju nahoru butama: vy spičĕ, my robime, a naruby, co by tam bylo co vypravjať misto o tych klokanuv kangurovych co nam tu v ulicach skaču, a krokodylach a ostatku jedovateho svoloča?

Ale mušim napraviť: temu co nam do protinožcuv nadavaju, temu tu pazurama nahoru po rynkach ečše nĕlozime. Ale co kery dub chujovy vi? Možna budĕ? Dyž tak, budĕm si mušiť noge bystro umyvať aby inym tam v luftĕ nesmĕrďĕli.

Hewitta, zařvaneho chvosta tenysoveho, teho už istĕ znatĕ, aj ty olimpiske plavače co dycky všystky medajle zaberu.

Ale rugby vas istĕ zaujmať nebudĕ, ani ta kopana s tymy australskimi pravidlama – (viče, to su ty, co ty bumbely hažu aj kopaju teho balona co vyglunda jak buřt, ni jak ta s tym našym kulatym fodbalem – temu dylini tu pravja Soker. Tuž, ich patlani my, migranti, potem nazyvame do fodbaloveho pink-pongu).

Hokej, ten na tom ledu, s tu černu krabicu od šuviksu kulatu, tu ani tu moc nĕhraju bo v tym hicu misto na zmrzlym, čvancovali by se po vodĕ. Ale ten po travĕ s tu kulku, do keho enem dĕvuchy v šumnych kratkych sukňach klackama řežu, tu tych moc je vidĕť.

Ale tu srandu s tu kryku, co ma ten cyp na koncu, tu s keru do teho pidžinskeho miča praščiju aby se zagolfoval do te ďury male, šak hentu si lubime. A golfkurzu tež tu je fura.

A esli znatĕ Cri-c-ket – to ten angelski burdel kriket komplikovany, (asi to temu, že ho nĕbudĕtĕ znať) – no, vitĕ luďa, oni s tym tu kor alotrije robja.

Celkym, sportuv se tu nĕekluju a ve svjetĕ v nich glancuju. Šak olimpijada co budĕ v augustĕ u tych šlicokuv to ukaže, ni?

Co vic? Slunko tu tež sviči; zadek nam nĕukazuje aj či choďi z druge strany, ale mĕšic, ten chodi naruby, jak ve špiglu, ni jak tam, a voda kaj ju odšpuntuješ z vany, kruči se trychtyrem opačnym.

Ale tuž! Vany tu znaju, aj se v nich semtam vyšplichaju aj tak fusekle a spodňaki bazmek v nich možu vyčvachať, bo vody tu je v poslednich rokuv naduho. Rači drek vymočiť v tych šprychach šak, bo do mořa loziť kupať, potem i tak se mušiš zbaviť teho zolcu.

Tužnic, nĕbudĕm nazbytek blemcať, mušim urobiť šlus. Moja na mĕ cosi bruči že mušim isť trave sict, tuž navliknĕm ine lunty a přezujem cukle, ale nĕperv si ubalim smotek.

Keď robke nĕposluchaš, budĕ trucovať. To zas nĕchcem, bo herdek v tutej teraz zimĕ hafo luško hajcuje.

Zdařbuch,

Ostravak australski.