Důl byl založen v roce 1852 na katastru Polské Ostravy v osadě Hranečník. Zakladatelem byl hrabě Johann Maria Wilczek. Své jméno dostal důl po svém zakladateli. Před založením dolu Jan Maria začala hornická činnost v jeho obvodě již v roce 1844 hloubením kutací jámy č.IV. Na základě kladných výsledků se přistoupilo k založení Dolu Jan Maria. Kutací jáma č.IV byla přestavěna na důlní jámu, rozšířen její profil a začala se prohlubovat.
V roce 1854 začala instalace těžního stroje a čerpacího zařízení, které byly poháněny párou. Těžba byla zahájena v roce 1855 a v polovině roku 1860 bylo v jámě zavedeno těžení klecemi.
S ohledem na velký výskyt metanu bylo výdušné oddělení jámy opatřeno dvěma ručními ventilátory, které však nedostačovaly. Proto byl instalován parní ventilátor typu Rittinger. Bylo to první strojní zařízení tohoto druhu na dolech hraběte Wilczka.
První rekonstrukce a modernizace dolu proběhla v letech 1873-78, kdy byl do provozu uveden nový dvouválcový parní těžní stroj o výkonu 100 ks. Tento unikátní těžní stroj vyrobily Salmovy knížecí železárny v Blansku.
V roce 1884 byla těžní jáma Jan-Maria hluboká 177,2 m. V té době vykonávala funkci úvodní jámy společně s jámou sv.Anna, která měla hloubku 196 m.
K další velké rekonstrukci a modernizaci došlo v letech 1899 – 1909. Těžní jáma byla rozšířena na větší profil a po celé délce vyzděna. V roce 1904 byla postavena nad těžní jámou ocelová těžní věž vysoká 32 m, kterou zhotovily Vítkovické železárny. O čtyři roku později byl dán do provozu dvojčitý parní těžní stroj o výkonu 800 ks. Byla provedena i rekonstrukce kotelny a postaven komín o výšce 50 m. Kotelna měla dostatečnou kapacitu a zásobovala párou i vzdálený areál výdušné jámy.
Přestavba a modernizace dolu probíhala i během I. světové války. V letech 1914 – 15 byla postavena nová správní a provozní budova, kde byla umístěna lampovna, sklad, závodní záchranná stanice, ordinace závodního lékaře a kanceláře pro úředníky a dozorce. O rok později byla přestavěna i výdušná jáma.
Těžní jáma dosáhla konečné v roce 1928 hloubky 453 m a větrní jáma měla konečnou hloubku 198 m.
Po ukončení druhé světové války v roce 1945 byl Důl Jan Maria znárodněn a od 1.1.1946 začleněn do národního podniku Ostravsko-karvinské doly jako důlní závod. V důsledku racionalizačního procesu v OKR byl k 1.1.1954 organizačně připojen k Dolu Zárubek.
Po vyrubání vytěžitelných uhelných zásob včetně zbytkových pilířů byl provoz dolu v roce 1963 zastaven. V tomto roce byla zasypána těžní jáma a obě výdušné jámy byly zasypány o rok později.
Areál Dolu Jan Maria je památkově chráněn. Zachovaly se pouze správní a jámová budova, které byly postaveny z charakteristického červeného zdiva s ozdobnými štíty.
Zaměstnanci Dolu Jan Maria bydleli převážně v hornické kolonii Hranečník, která byla postavena v letech 1884 – 1926 a původně měla 39 domů.
Vítězslav Hettenberger