Venku fajně, stromy barevne, slunko svitilo, mrački jak v Simpsnovych. Nějednego fotoamatera svrbi spušt na boxíku či zrcadlu a všeci foti “podzim”. Tuž tež bych moh cosik cvaknuť a narvať to na weby, ni?

Po robotě skáču do feliny (zajimave, že aji OSTRAVAK jezdil stejnym strojem), zapínam kosmicki pohon na propan a sem tam aji butan a vyrážam vstřic podzimu do Hukvaldske obory. Foťak aji s trojnožku se na zadnich sedačkach pohupuje na kvalitnim kobercu ostravskich silnic, co par metru stavim duchodcam na přechodu, bo v marketach mají akce, tak se jich zas vyrojilo požehnaně. Po pul hoďce v smogu oceloveho srdca republiki, konečně mizým z vypadofki na Příbor a uhýbam směr Brušperk, Fryčki, Hukvaldy.

Ventu těplo, slunko pere jak sedlak cepem, tak třa dať pozor na Langerove synki, jestli kaj eště něuzaviraju sezonu s grilami. Míjim Stařič na kopcu (tež fajna šachta, tu ešče nemám vyfocenu-tak přiště), kličkuju mezi ďurami v asfaltě a pozoruju estli už mi nemizi dobré svjetlo. Po 30 minutach jízdy v kombiku projížďam krajem Janáčka a slyšim ty jeho noty, jak mi brnkaju o narazniki. Kurňa nebyt mojeho postřehu a dovednosti Šumachra, zabil bych aji Bystroušku. Sviňa přebihala ze slipku v pysku a navic mimo přechod. Fuj spotil žech se až na řiti. Uhýbam na Kozlovice a už ho vidim v cele kráse. Fakt podzim jak cyp – žlutý, zelený, hnědý sem tam aji červená prokukuje, slunko to barvi zlatými temperami a za plotem v oboře paroháč.

Brzdím až mi destičky vyskakuju z podběhuch, zapínam blikački, potichu vytahuju teleskopicku trojnožku a šrubuju foťak. Pazury se mi třepu bo už se vidim na cenach worldpresfoto, jak přebiram oceněni. Na filtry nima času, parohač je neklidny a větři nozdrami. Kradmo jak pytlak ve filmach s Holym se bližim k plotu, zooooooom vyjížďa na maximum, ostřím a……..guvno. Asi učul moji pižmo abo ferariho bleka co se s nim rano cakam a už byl v řiti aji s parohami.

Sedam sklamany z nezdaru a ujižďam dal k rybníku v oboře. Na netu, bo aji ja se pohybuji v tym eteru, ma haviřovski chachar Marcel Fuj Čik fajnu fotku (taku tu nudlu, jak my machři řikáme pan aromaticku), tak chcu zkusit plagijat v praxi. Odstavuju stroj u vjezdu k předaju ryb a idu se spytať děduly co tam cosi pucuje: “Dobrý den, prosím Vás, dá se tady kolem Vás dostat k tomu rybníku? Chtěl bych si udělat pár fotek. Bylo by to možné?” Napjaty jak u matury a v očekavani jak při zkuškach na Bani, odeziram z jeho pyščiska:”Ni to by něšlo synku, bo je říje a hajni tam možu střílať. Iď se domluviť z oborným, jo se to na tryko něvezmym!!!!”

Oborného znam, ten se mnu chodil na prumku, ale že by mi povolil foťiť oboru to něvim. Nasrany se otačím na dvojpruhu (felina ma rejd jak ZIL, tak taňcuju tam a zpatki) a valim z jednym mázlym daňkem na iksdékartě do chalupy. Na mostku přes Ondřejnicu se ohlidnu, bo periferijovym okem cosik vidim a fakt scenerija jak sviňa. Felině už ventilator fučí na plne obratki, bo furt startuju, brzdim a zrychluju, tak ju vypinam do stendbajmodu, zamykam, kabelu s fotonařadim přes rameno, jak poštěvačka při roznašce duchodu a idu na věc. Polarizák, přechoďák, sluneční clona (začínam vypadať jak paparazy při nehodě Dajany), okem fotoamatera poučeneho webami ostravaci.cz a inšimi hledam tu pravu kompozičku, chystam expozični vějyř (tuž nevím jestli mě to budě aji ovívať) a mačkam spoušť. Cvak-cvak-cvak a už čučím do dispelaja co z teho bydě. Hádéerka jak z čitanki. No dobře doladímě to v komputeře, tym matixem to proženěme, změnime křivki, barvy, osaturujeme, vinětaci odstranime, svislice srovnáme, zmenšíme, oramujeme a namailujeme to Borisovi!!!!

No a co mi vylezlo s tišťaku a jinych švabu ve foťaku a co se tu tvaři enem jak jednički a nuly se podivejtě sami. Jak se vam muj příběh libil, tak mi napiště web www.havlaskovi.cz do navštěvni knihi a ja zas cosi sepišu. Ostravak se dava pauzu tak snad nebude vadiť, když mu do teho trošku zafušuju. Kopyrajty snaď neporušim.

čest haviřovak a dobre svjetlo fšeckim fotografistum pod slunkem

P.S. a eště poděkováni, jak je včil moderni děkovať za početí, učitelkam taňca či zpjevu (šak to tname z oskaruch a TíTí a …..), tak já děkuju manželce, kerá mi trpí moje fotovyléty.