– Je sobota 29.9.2007, cca 6.30 ráno a my vyjíždíme z Ostravy do Zlína směrem k tiskařům.
– Cesta probíhá docela klidně, provoz je mírný, ale my jsme z nadcházejících hodin docela nervózní. Probíráme celou dosavadní práci a cítíme se jako prvorodička cestou do porodnice.
– Před devátou hodinou parkujeme před budovou tiskárny, dostáváme od vrátného návštěvnické kartičky a pak se nás ujímá sympatický mladý muž, který zastupuje sales departament v tiskárně.
– Vcházíme do návštěvnické místnosti, odkládáme si své propriety a pak míříme přímo na místo činu.
– Zcela nový tiskařský stroj značky MAN již ševelí a my vidíme, jak se ještě vlhké tiskové archy s našimi fotkami snášejí do zásobníku.
– Seznamujeme se s Mistrem tiskařem, který celý stroj ovládá rukou zkušenou a okem jistým. Dostáváme povolení zde fotit a natáčet, takže může vzniknout zajímavý dokument, jehož část můžete vidět v našem foto-blogu.
– Dozvídáme se, že nejdříve je třeba doladit barvy. Tyto se míchají z deseti základních barev, z nichž každá se do „toneru“ lije po kbelících. Na doladění barev samozřejmě padne hromada papíru, která skončí v kontejneru. Tomu se říká MAKULATURA.
– Vybíráme první tiskový arch s barvami, které si chceme „pohlídat“. Pak Mistr přidává a ubírá a ladí a papír pro vyhození se hromadí a nám krvácí srdce. Ale s tímto je v rozpočtu také počítáno.
– Konečně se první arch spouští „naostro“. Takhle to pojede minimálně 70 minut, takže máme čas na oddech.
– Jdeme nazpět do našeho návštěvnického kamrlíku a předáváme si dojmy z uplynulých chvil.
– Po chvíli přichází náš průvodce s talířem kokosových řezů a my si s dovolením bereme. Přijde nám to vhod, zatím jsme snídali jen kafe.
– Posilněni se vydáváme na malou exkurzi po provozech tiskárny. Všude vidíme ohromné role papíru různé gramáže, nevěřícně kroutíme hlavou nad jednotvárnou činností lidí u linky a probíráme se mnoha tituly v rozličných stádiích rozpracovanosti.
– Polygrafická výroba má své zásady a zákonitosti, které se nadají ničím nahradit. Ujišťujeme se navzájem, že raději budeme pro knihy vytvářet obsah, namísto abychom je vyráběli. To je dřina a navíc s ohromnou odpovědností!
– Pomalu je čas se jít podívat zpět ka našemu MANu. Přicházíme opět za Mistrem tiskařem a vidíme, že již má vytisknutý přesný počet archů z první várky. Je toho celá paleta a z toho množství se nám tají dech. Nelze již couvnout a musíme dotáhnout do konce to, co jsme tak dlouho tvořili.
– Společně vybíráme další část knihy, která se bude nyní tisknout a zase ladíme a kroutíme hlavou, zdali bude vše v pořádku. Padá na nás ta ohromná odpovědnost za celou knihu. Ale zážitek je to k nepopsání. Mlčky se modlíme za to, aby nikde nebyla nějaká formální chyba, už by se to nedalo napravit.
– Konečně posíláme do čistotisku i tento arch a osud knihy svěřujeme do rukou Mistru tiskaři. Loučíme se s ním i s našim průvodcem, který nám dnes poodhalil roušku mystéria zvaného POLYGRAFIE.
– Odjíždíme k Ostravě s vědomím, že i když už budeme dávno doma, tiskařský stroj bude neúnavně chrlit další a další strany naší knihy.
– Cestou nazpět probíráme důležitá témata, jako jestli se bude lidem Kniha líbit a jestli jsme přece jen někde nepřehlédli nějakou chybu. Pochyby stále hlodají jako hladový potkan ve špajzu, ale výsledný pocit máme velmi dobrý. Přišli jsme, viděli, možná i pochopili a udělali jeden z důležitých kroků k narození Knihy.
– V Ostravě se loučíme a říkáme si, že OSTRAVACI VŠEM! má smysl. Pro Ostravu, pro naše příznivce , pro nás samotné.
– OSTRAVACI VŠEM!, velká, barevná a fotopoetická kniha o Ostravě je na světě. Je to vzrušující pomyšlení. Po devíti měsících práce nadchází ten okamžik. Přijďte se s námi podělit o naše dojmy na křtu. Bližší informace k tomuto budou následovat v nejbližších dnech.
Ostravaci.cz