Několik desítek let uplynulo od zahájení kutacích prací v kutném poli Čertová Lhotka-Nová Ves, než tam byl založen důl.
Již v roce 1854 v poli kutal olomoucký arcibiskub princ Friedrich Egon Fürstenberk. Kutací práce představovaly několik vrtů, přičemž byla údajně navrtána uhelná sloj o výšce 1,24 metru.
V roce 1873 přešlo kutiště pod konsorcium těžařů Kleina, Scholzeho a Ignatze Vondráčka. V roce 1889 koupil toto kutací pole včetně sousedního kutiště Svinov Vondráčkův syn Vladimír, který pak pod svým jménem založil nové těžířstvo. To v roce 1890 založilo důl Ignatz, jehož název byl později změněn na Ignát. V roce 1894 se z prvního patra, které bylo v hloubce 124 metrů, začalo těžit první uhlí. Těžařská společnost se finančně velmi vyčerpala, proto prodala důlní pole akciové společnosti Hornoslezských koksoven a chemiček v Berlíně. Ta měla v Ostravě společnost Moravskoostravské těžířstvo Marie Anna.
Nový vlastník měl brzy rovněž finanční problémy, pole prodal Rakouské báňské hutní společnosti. Ta díky svému kapitálu vybudovala v Mariánských Horách velký průmyslový komplex. V roce 1924 začala velká přestavba a modernizace nejen dolu, ale i koksovny, elektrárny a chemického provozu.
K další přestavbě došlo během druhé světové války, kdy bylo otevřeno 8. patro v hloubce 850 metrů, jáma dosáhla konečné hloubky 878,9 metru. Důl Ignát se 7. září 1947 přejmenoval na Důl Jan Šverma. Těžířstvo Marie Anna postavilo pro své zaměstnance pět dělnických kolonií. Nejstarší byla kolonie U Dolu Ignát z roku 1892,. Dolní kolonie v Mariánských Horách se stavěla v letech 1897–98, Oderská kolonie z let 1908–28 měla 35 domů. Horní kolonie s 51 domy v Mariánských Horách byla postavena v letech 1915–18. Její část slouží ještě v současné době komerčním účelům. Poslední kolonie U kostela se stavěla v letech 1921-25.
K Dolu Ignát (Šverma) patřily doly Bedřich (1900–1971)), Odra (1907–1971), Svinov (1964–1992) a Oderský (1973–1992). Poslední vůz na Dole Jan Šverma byl vytěžen 31. března 1992.
Vítězslav Hettenberger