1. Vzpomínám si na ten krásný den,
když jsem vyšel prvně z domu ven,
Šlapal si to po pěšině zadem k jámě Karolíně, sám nesměle,
Máma mě naposled objala po tváři jí slzy skanula
Šel jsem prvně do roboty a zpíval si podle noty, dál vesele
R: Kamarádi, kamarádi, dolů sfárejme,
Kamarádi kamarádi bázeň nemějme
vyfáráme opět za svítání, vzhůru každý z nás
Kamarádi, kamarádi, ke své mámě zas.
2. Pod zemí já svého druha mám
za toho snad život svůj i dám
sfárali jsme kdysi spolu v těžní kleci prvně dolů, já kamarád,
na pozdrav mi za něj odpoví v šachtě jeho podkovy
vůz když táhne po pěšině dole v jámě Karolině můj kamarád
R: Kamarádi, kamarádi, dolů sfárejme…
3. Až se jednou ráno rozední nevyfárám šichtu poslední
budu někde s němou tváří tam kde slunko nezazáří já kamarád
pomocnou mi ruku podejte,kamarádi ihned fárejte
doma čeká synek,máma,rád bych byl zas mezi vámi kamarádi
R: Kamarádi, kamarádi, dolů sfárejme…