Poštovní ulice

– je to nejstarší ulice od hlavního náměstí po Jiráskovo náměstí

– od r. 1865 to byla Tržní ulice tzv.Marktgasse, poté Lukášová k poctě sv.Lukáše

– od r. 1877 se tato ulice prodlužovala směrem k Reální čili k dnešní Studentské Menze

– roku 1909 vznikla ulice Poštovní se dostala až k hřbitovu, k poště

– od r.1909 se tato ulice jmenuje Poštovní až do dnes, název vznikl díky poštovní budovy Mor.Ostravy, která tu také dodnes stojí

Většina domů je z období secese. Což je konec 19. a začátek 20.století. Vystupovala také pod jmény jako např. Jugenstyl, Modern Style, nebo Styl Modernista.

Znaky Secese: ornamentálnost, lineárnost, plošnost. Záliba v neobyčejných lomených barvách a estetickém využití rozličných materiálů. Secesní linie je plynulá vlnící se křivka. Secese se obrací přímo k přírodním tvarům – listy, květy,lidské a zvířecí tělo. Těžiště secese leží v dekoraci a užitém umění. Barvy secese jsou – žlutá > barva hmoty, slunce, světla, života a radosti

– černá > posel ducha

– bílá > ztroskotaná naděje, smrt

– dále zelená a modrá

– Zvířata > páv, labuť

Památný dům na této ulici je dnešní Studentská Menza – je to do nároží komponovaný, původně samostatně stojící 3 patrový hotel se zvýšeným přízemím. V r.1911 na rohu Reální a Poštovní ulice postavil Felix Neuman Hotel Gami s luxusní kavárnou v přízemí. Hotel byl později v r.1925 přejmenován na Royal.

Např. v r.1923 zde byli ubytování hráči šachového turnaje pořádaného při příležitosti řemeslné výstavy v Ostravě.

Dnes slouží Filosofické fakultě Ostravské univerzity a v prostorách kavárny je Menza.
Felix Neuman pocházel z Radvanic. Byl to první civilní architekt na Moravě a první židovský stavitel na Ostravsku. 1890-1918 se významně podílel na výstavbě města a jeho architektonické podobě.
Jiráskovo náměstí

V době okolo r.1870 Jiráskovo náměstí neexistovalo, byla zde jen tráva.V r.1903 bylo z tehdejšího Kuřího Rynku náměstí přestavěno.1906 – náměstí pojmenováno na náměstí Císaře Františka Josefa I. Když C.F.J.I. v roce 1906 navštívil Ostravu, v tisku se objevilo- ,,Jsem rád, že jste mi neukázali to náměstí,které jste po mě pojmenovali.“ Bylo to totiž obáváné místo kvůli špíny a hluku, scházeli se tam totiž harmonikáři a opilí chachaři.

Za německé okupace se jmenovalo Brunyplatz – po zakladateli a prvním majiteli města, olomouckém biskupovi Brunovi ze Schaumbruku.

V r.2000 rozsáhlá rekonstrukce Ing. Architektem Vojtou Síkou. V dnešní době to je ucelený komplex se secesními budovami, je to klidové náměstí, restaurace, zahrádky, veřejné posezení. Díky svými akustickými vlastnostmi je vhodný pro divadelní představení. Nachází se zde také : Hotel H.Langera – postaven v r.1911, dále Obchodní a nájemní dům E.Bergera – dům byl postaven v r.1911 F.Neumanem pro E.Bergera, ten měl také dům na opačné straně bloku na Masarykově náměstí z roku 1912 tam byl bohužel při bombardování po r.1945 demolován.

Ukázat místo na mapy.cz
zpracovala Lucie Poláchová

Z Diskuse k článku:

Téměř do poloviny devatenáctého století byla Ostrava obehnána hradbami. Ty vedly bezprostředně kolem dnešního Jiráskova náměstí. Jasně tomu také napovídá název ulice mezi Jiráskovým náměstím a budovou Českého rozhlasu Na Hradbách. Těsně vedle, prakticky mezi Jiráskovým náměstím a dnešní Přívozskou ulicí, stála jedna z městských bran, Přívozská. Někde v místech dnešního náměstí stál v 15. století biskupský pivovar. Město totiž po dlouhá léta patřilo olomouckým biskupům. Z roku 1735 pochází také jedna z nejstarších zmínek o současném Jiráskově náměstí, která právě na tehdy již zaniklý pivovar upozorňuje. Místům, kde dnes náměstí stojí, se tehdy říkalo Na starém pivovařisku. V minulém století změnilo Jiráskovo náměstí jméno hned několikrát. Z původního náměstí Císaře Josefa I. se po vzniku Československa přejmenovalo na Jiráskovo náměstí. Po březnové okupaci v roce 1939, kdy Alois Jirásek logicky nebyl v kurzu, přejmenovali němečtí vládci města náměstí na Bruno Platz. Po válce naštěstí komunističtí vládci města po podobném kousku nezatoužili, takže náměstí zůstal původní název, přestože mu rodilí Ostravané i přespolní jen málokdy řekli jinak než Kuří rynek. Současnou podobu získalo Jiráskovo náměstí při bouřlivé výstavbě v prvním desetiletí dvacátého století. Minimálně tři domy na něm vystavěl tehdejší známý ostravský stavitel Felix Neumann, další dva si připsala stavitelská dvojice Mainx & Popp. Jako poslední dům na náměstí vyrostla jeho současná dominanta, dům s číslem popisným 10. Ten si nechal v roce 1912 vystavět jako tříposchoďový činžák ostravský právník Karl Krause od architekta Ludwiga Faigla. viz MF DNES 14.10.2006