arrow.png Aktuality arrow.png
Nejnovější fotografie

AKTUALITA :

Ostravaci doporučují | 8. Setkání Patriotů MSK

Dobrý den, rádi bychom vás pozvali na již 8. Setkání Patriotů MSK, které se uskuteční 6.4.2017 od 16:30 v DK Akord v Ost....

POSLEDNÍ PŘÍSPĚVKY :

2017-04-25 15:18:00 | nadzieja

to ciekawe imie....

2017-04-12 13:03:00 | Manchester Escorts

Best Manchester Escorts is The Shush Escorts....
Videominuta
studio renner
kniha

12401

fotek na webu


facebook.png

DNES JE
26.4.2017
SVÁTEK MÁ OTO


POŠLETE POHLEDNICI

Kniha Borise Rennera 2016

Z historie Ostravy

20.01.2008

Důl Pokrok

Důl Pokrok byl založen těsně před I. světovou válkou v roce 1912 a původní název měl Důl Habsburk. Vlastníkem byla Báňská a hutní společnost.

Pojmenování vzniklo na počest tehdejšího panovnického rodu. Přejmenování na Důl Pokrok se uskutečnilo v roce 1918 v důsledku uplatňování pokrokových metod při hloubení obou jam. K 1.1.1953 došlo k organizačnímu sloučení s Dolem Hedvika a přejmenování na Důl Julius Fučík. Postupně se připojovaly další doly petřvaldské dílčí pánve. V roce 1961 to byl Důl Ludvík a v roce 1970 Důl Čs.pionýr.

Hloubení vtažné jámy č.1 i výdušné jámy č.3 bylo započato v roce 1912. U vtažné jámy činila konečná hloubka 980 m a výdušná jáma dosáhla konečné hloubky 779 m.

Těžba uhlí, které bylo vhodné hlavně pro vytápění kotlů a pro domácí topení, činila v období let 1952 – 1960 ročně kolem 820 tisíc tun. Nejvyšší roční těžby 902.072 tun bylo dosaženo v roce 1964. Od roku 1981 těžba postupně klesala. Důl měl šest pater a uhelné sloje v porubských a jakloveckých vrstvách.

Na vtažné jámě byl instalován parní těžní stroj o výkonu 1500 ks a klece měly dvě etáže, každá pro 2 vozíky. Na výdušné jámě byl instalován těžní vrátek o výkonu 210 ks, který se používal k jízdě mužstva a těžbě materiálu. Pro větrání sloužily dva ventilátory á 4000 kubických metrů za minutu typu Rateau. Pro zajištění bezpečnosti byl jeden ventilátor na elektrický pohon o výkonu 400 ks a druhý na parní pohon o výkonu 360 ks.

V roce 1915 byla vybudována lanovka pro převoz uhlí z Dolu Albrecht do úpravny Dolu Habsburk. Tato sloužila až do roku 1975, kdy byl ukončen její provoz a lanovka likvidována. Uhlí se dobývalo převážně pilířováním na zával ve slojích o mocnostech 70 -220 cm.

V roce 1934 došlo v dole k horskému otřesu, při kterém zahynuli tři havíři. V roce 1942 při průtrži uhlí a plynů zahynulo šest pracovníků. V letech 1970 a 1977 došlo k zapálení metanu při plenění výztuže, ale obě události se obešly bez zranění pracovníků.

Za své vynikající pracovní výsledky obdržel Důl Pokrok v roce 1950 jako druhý důl v OKR „Standartu presidenta republiky“. Dělnickým ředitelem na Dole Pokrok byl v letech 1959-61 bývalý známý předák Jaroslav Miska, který se v později stal generálním ředitelem OKD.

Za dobu svého trvání vytěžil Důl Pokrok celkem 46,356 mil. tun černého uhlí.

Dne 1.1.1989 došlo k organizačnímu sloučení závodu Pokrok se závodem Ludvík.

Těžba byla ukončena 28.2.1998 a poslední vůz vytažen 2.3.1998. Obě jámy, vtažná i výdušná byly likvidovány a zasypány v roce 2000.

Postupnou restrukturalizaci a útlumem v OKR bylo sloučení utlumených dolů Julius Fučík o.z. a Odra o.z.k 1.1.1998 v jeden celek pod společným názvem Důl Odra o.z a jeho převedení pod s.p. Diamo.

Pro své zaměstnance postavil Důl Pokrok v letech 1910 - 1928 tzv. Úřednickou kolonii, která měla 22 domů.. Dále postavil v letech 1911 – 1925 dělnickou kolonii pod názvem Kolonie Pokrok, která měla 50 domů. Domy v dělnických koloniích trpěly velice poddolováním.



Vítězslav Hettenberger



Fajne to je! Fajné je to!
480 x

| zpět | nahoru |

© 2006-2017 OSTRAVACI.CZ - Všechny fotografie zveřejněné na tomto webu jsou osobním vlastnictvím autorů.
Další šíření, kopírování či jiné použití je možné jen s jejich písemným souhlasem.
Kontakt: ostravaci @ ostravaci . cz nebo tel: 777 581 980 - Boris Renner |
Ostrava,Foto Ostrava a okolí,Historie Ostravy,Vítkovice, Důl Hlubina,vysoké pece, památky
Stránky jsou archivovány v rámci projektu WebArchiv Národní knihovny ČR
Created by SARPET.CZ | design by Petr Drahoš | zvukový podkres: Radovan Schmucker