arrow.png Aktuality arrow.png
Nejnovější fotografie

AKTUALITA :

Ostravaci doporučují | 8. Setkání Patriotů MSK

Dobrý den, rádi bychom vás pozvali na již 8. Setkání Patriotů MSK, které se uskuteční 6.4.2017 od 16:30 v DK Akord v Ost....

POSLEDNÍ PŘÍSPĚVKY :

2017-04-25 15:18:00 | nadzieja

to ciekawe imie....

2017-04-12 13:03:00 | Manchester Escorts

Best Manchester Escorts is The Shush Escorts....
Videominuta
studio renner
kniha

12401

fotek na webu


facebook.png

DNES JE
27.4.2017
SVÁTEK MÁ JAROSLAV


POŠLETE POHLEDNICI

Kniha Borise Rennera 2016

Z historie Ostravy

17.12.2010

Tvůrci velké Ostravy - I.

Arcibiskup Rudolf měl Čechy docela rád


 


Rudolf Johann Josef Rainer, arcivévoda, kardinál a arcibiskup, zkráceně nazvaný Habsurk Rudolf, se velmi zasloužil o kněžské školství v Olomouci, o umění a průmysl. S jeho jménem je spjato založení Vítkovických železáren. Narodil se roku 1788 ve Florencii, tedy osm let po smrti Marie Terezie, zemřel v létě roku 1831. Muži z habsburského rodu, pokud jde o kariéru, měli většinou jen tři možnosti: věnovat se politice, vstoupit do armády, anebo být knězem. Rudolf se stal nejprve vojákem, ale protože měl od mládí chatrné zdraví a navíc byl – i na tu dobu – mimořádně zbožný, nechal se vysvětit na kněze.


Zřejmě to bylo dobré rozhodnutí, protože udělal závratnou kariéru. Stal kardinálem a olomouckým arcibiskupem. Jinak také vlivnou politickou osobností. Jeho nejvyšším životním cílem však byl svatopetrský stolec a tomuto cíli věnoval hodně ze svého úsilí. Kolem roku 1819 se tento jeho vysvěný cíl velmi přiblížil, protože se stal jedním z nejvážnějších uchazečů na zvolení papežem. Sen kardinála Habsburka Rudolfa se ovšem nesplnil, překazil ho ostrým nesouhlasem kancléř Metternich, který veřejně prohlásil, že se Rudolf na tak vysokou funkci nehodí. Z tohoto důvodu pak mezi oběma muži vládlo určité napětí; neměli se rádi.


Habsburk Rudolf byl nejen horlivý církevní hodnostář, ale i docela schopný manažer, což je zajímavá komvinace. Dokázal olomoucké arcibiskupství velmi zvelebit. Diecézní statky hospodařily k jeho velké spokojenosti, značné finanční prostředky přinášela také huť ve Frýdlantu nad Ostravicí. Rudolfovo setkání s profesorem vídeňské techniky F. X. Rieplem bylo ovšem klíčové. Ten církevnímu hodnostáři vysvětlil pudlovací systém výroby kvalitního železa dle postupu skotského inženýra Johna Baildona, přičemž se k tavení používá nikoliv dřevěné uhlí, ale fosilní černé uhlí. Riepel osobně navštívil v roce 1825 kraj mezi Ostravou, aby zhodnotil technické a ekonomické podmínky výroby železa. Vedle Frýdlantu byly totiž železárny také v Čeladné a v Bašce. Poté navrhl vybudování pudlovací hutě ve Vítkovicích, tedy v blízkosti značných zásob uhlí. Postavením nové hutě se arcivévoda Rudolf zasloužil o rozvoj celého kraje. Musíme totiž uvážit, že konzervativní olomoucká kapitula s nějakými nepochopitelnými přesuny železáren nesouhlasila, takže se arcivévoda Rudolf rozhodl vybudovat pudlovnu a válcovnu železa sám, vlastním nákladem. Jde o zajímavou skutečnost, protože skutečný Rudolfův podíl na stavbě nového závodu se bagatelizoval už za první republiky, a po roce 1948 zvláště. Zdůrazňovala se především zakládací listina hofmistra hraběte Ferdinanda Troyera. Rudolf byl Habsburk a ještě k tomu katolický kněz. Železárny – nazvané Rudolfova huť – se začaly stavět v roce 1828.


S velkým dojetím vzpomínali dlouhá léta na návštěvu arcibiskupa Rudolfa v Hukvaldech. Vzácný návštěvník projevil přání na vlastní oči spatřit, jak místní lidé žijí, čím se živí, co vyrábějí. A jak se umějí bavit. Pravda, místní mu tak trochu ukazovali jakousi Potěmkinovu vesnici, selky dojily do postříbřených nádob, vyráběla se žinčice a sýry, stloukalo máslo. Místní mu zazpívali narychlo složenou oslavnou píseň. Rudolf byl tak spokojen, že dal vyvalit sto beček piva, což vyvolalo téměř stejnou vlnu vděku jako výrazné úlevy v robotních povinnostech. Celá slavnost se udála v Kazničově, kde také obdivovaný host přespal ve stanu. Olomoucký arcibiskup Rudolf byl jistým způsobem nakloněn Čechům, nařídil například německým studentům bohoslovectví v Olomouci, že se musejí naučit česky, protože budou tento jazyk při pastoraci potřebovat. Svého bratra, císaře Františka I. přesvědčil, aby bylo olomoucké lyceum povýšeno na univerzitu, což se stalo v roce 1827. Některá místa na teologické fakultě pak obsadil českými profesory církevních dějin.


Arcibiskup Rudolf bývá někdy posuzován jako nevýrazný, pomalý ve vyjadřování, a vůbec jako pasivní osobnost. Nicméně byl milovníkem umění a mecenášem, podporoval například Beethovena, který Rudolfovi věnoval svou Missu solemnis. Rudolf také napsal několik variací na české písně. Vytvořil úžasnou sbírku přírodnin, vybudoval knihovnu a hudební archiv. 


 


Boleslav Navrátil


 


 


 


 


 


 


 


 


 


 


 


 


 


 


 


 


 


 


 


 


 


 


 


 


 


 


 


 


 

Fajne to je! Fajné je to!
465 x

| zpět | nahoru |

© 2006-2017 OSTRAVACI.CZ - Všechny fotografie zveřejněné na tomto webu jsou osobním vlastnictvím autorů.
Další šíření, kopírování či jiné použití je možné jen s jejich písemným souhlasem.
Kontakt: ostravaci @ ostravaci . cz nebo tel: 777 581 980 - Boris Renner |
Ostrava,Foto Ostrava a okolí,Historie Ostravy,Vítkovice, Důl Hlubina,vysoké pece, památky
Stránky jsou archivovány v rámci projektu WebArchiv Národní knihovny ČR
Created by SARPET.CZ | design by Petr Drahoš | zvukový podkres: Radovan Schmucker