Jáma Karolina je nejstarší ostravskou šachtou. Hloubena byla od roku 1837 původně Moravsko-Ostravskou důlní společností, kterou v roce 1843 (před 165 lety) vystřídala rodina Rothschildů. Rothschildové, kteří byli zámožnou rodinou bankéřů, pocházející původně z Frankfurtu, se v té době stali mimo jiné vlastníky Vítkovických dolů a hutí.Rodinný podnik založil Amsel Mayer Rothschild. Jeho pět synů si pak rozdělilo vliv nad otcovým finančním impériem podle území. O podnikání v Rakousku, jehož byl v té době součástí i dnešní Moravskoslezský kraj, se staral Salomon Rothschild. Ten mimo jiné skoupil i panství Hlučín a Šilheřovice. V rámci rakouské monarchie proslul především jako průkopník železnice. Co se našeho kraje týče, zasadil se pak právě o rozvoj hornictví. Samotný název jámy a později i koksovny Karolina byl údajně inspirován jeho ženou Karolinou Sternovou.Sloj sama o sobě dosáhla konečné hloubky 550 m a ve srovnání s jinými moravsko-ostravskými šachtami byla držitelkou několika prvenství. Poprvé se zde kupříkladu uplatnila větrná pec, parní stroj či technika vodovzdorného jámového roubení. Ne o všech jejích premiérách se ale dá hovořit jako o úspěších. V roce 1854 zde došlo poprvé k větší explozi důlních plynů, což si vyžádalo 14 obětí na životech.Šachta Karolina byla také komunikačně spojena báňskou dráhou s později vzniklou koksovnou stejného jména, které po celou dobu své existence dodávala uhlí. Koksovna byla založena roku 1858, a od doby svého vzniku se výrazně rozšiřovala (ve třicátých letech 20. století již obsahovala na 216 pecí). Uhlí se do ní dováželo lanovkami z různých štol, mimo Karolinu šlo ještě o jámy Tereza, Ida a Šalamoun. Závod byl určen k výrobě koksu (tedy primárně paliva a redukčního činidla do vysoké pece), obsahoval však také briketárnu. Roku 1905 byla při koksovně zřízena elektrická ústředna, která dodávala energii mnohým šachtám v okolí. Provoz koksovny byl zastaven roku 1964, elektrárna byla zrušena o deset let později. Dvě z provozních budov se zachovaly dodnes a jsou chráněnými památkami. Jediná památka na koksovnu Karolina, jež stála v samém srdci Ostravy – jen pár set metrů vzdálena od městského centra. Definitivní konec průmyslové činnosti v areálu je datován odstavením koksových baterií v červnu 1985 a odstavením uhelného prádla v prosinci 1986. Po rozsáhlé asanaci celého areálu se dochovalo pouze historické „Dvojhalí“ – objekt elektrárny č. IV. V současné době je objekt zařazen do seznamu kulturních technických památek a s jeho budoucností se počítá i v rozsáhlém developerském projektu, jež bude v budoucnosti na tomto místě realizován…


« 1 z 2 »