S tím, že důlní předpisy byly vždy přísné, seznamuje „ostravaky „ Jiří Jezerský.
Na všech závodech uhelných, užívá se o vpouštění mužstva na důl následujících pravidel:
1.Vpouštění mužstva na důl, jakož i vyvážení nahoru, počíná po pročtení mužstva při každé směně a sice o 6. hodině ráno, o 2. odpoledne a o 10. večer; při 12 hodinné době pracovní také o 6. hodině odpolední.
2.Každý dělník má v určité době býti na místě a již ku práci své zaznamenán.
3.Při vjezdu a výjezdu mužstva ať zachová se tento pořádek:
a)Před vjezdem a výjezdem mužstva prohlédne k tomu ustanovený dozorce neb jeho zástupce obě klece a shledá-li vše v pořádku, může mužstvo býti vpuštěno neb na den vyveženo.
b)V tom samém pořádku, ve kterém přichází mužstvo ku jámě, má vstupovati – nikdy více nežli 8 mužů – na klec. Pořádek udržovati má k tomu ustanovený dozorce neb jeho náměstek, který tlačenici jednotlivých dělníků nesmí trpěti.
c) V předku musí ten samý pořádek panovati.
d) Ani nahoře ani dole nesmí nikdo na klec vstoupiti dříve, až když klec tiše stojí a ustanovený k tomu člověk branku ku kleci otevře. Znamení ku vytáhnutí mužstva dá se teprve, když mužstvo na kleci již připraveno stojí.
e) Když klec přijde na důl, má se mužstvo ihned ku své práci odebrati, aby pořádek nebyl rušen a aby možné tlačenici se předešlo.
f) Znamení k vjezdu a výjezdu má pouze k tomu ustanovený muž dávati. Počátek vjezdu a ukončení výjezdu oznámí se pěti signály na zvonek; mezitím budiž vždy pouze jedno znamení dáno.
g) Mezi jízdou zachovati se má mužstvo co nejtišeji a bezpotřebných řečí a výkladů má se vystříhati.
h) Mezi jízdou nesmí ani uhlí, ani jiný materiál býti vyvážen. Proto také nesmí nikdo v prázdných vozích ani sjížděti, ani vyjížděti.
i) Při vpouštění a vyvážení mužstva nesmí jízda býti rychlá a rychlost nesmí 2 metry za sekundu přesahovati.
k) K dozoru ustanovený muž má o to dbáti, aby při spouštění a vyvážení dělníků byla vždy na kleci upevněna stříška plechová.
4.Po vjezdu a výjezdu mužstva — když již těžení započalo — nesmí žádný dělník bez zvláštního dovolení buď závodního neb dozorce některého ani na důl sjeti, ani z dolu vyjeti.
5.Strojvedoucí má svůj stroj jakož i k němu náležející přístroje v nejlepším pořádku držeti; on má ještě před svou směnou a za přítomnosti odcházejícího strojvedoucího patřičně se přesvědčiti, jsou-li lana v úplném pořádku; dále má dobře prohlédnouti obě klece a jich chytadla, skřipec, buben provazní, brzdu atd. a dobře se má přesvědčiti o celém aparátu signálním.Nenalezne-li něco v pořádku, má se hned postarati, aby vada byla odstraněna a nelze-li vadu ihned odstraniti, nesmí na kleci nikdo ani vpuštěn a vyvezen býti.
6.Nejméně jednou ve 14 dnech má se od osob k tomu určených učiniti zkouška s chytadly u těžních klecí, celý aparát má se důkladně prohlédnout a nalezené vady ihned se musí opraviti.
7.Cizí osoby nesmí bez zvláštního dovolení závodního ani po kleci, ani po žebřích na důl se spustiti.
8.Každá zpozorovaná chyba při klecích a jejich nástrojích, jakož i každé překročení ustanoveni tohoto budiž okamžitě ohlášeno závodnímu a v jeho nepřítomnosti dozorci službu zastávajícímu.
9.Každý dozorce, strojvedoucí, narážce a vůbec každý dělník povinen jest každé překročení tohoto ustanovení v době 24 hodin oznámiti buď závodnímu aneb jeho náměstkovi. Kdo by tak neučinil, dopouští se spoluvinny a zavedeno budiž s ním vyšetřování disciplinární.
10.Nařízení dozorce, neb v jeho nepřítomnosti nařízení narážeče, vybíhače a strojníka ve příčině tohoto ustanovení má se každý dělník podrobiti.
11. Pouze úředníci a dozorci mohou i po čas směny a kdykoliv toho potřebu uznají, buď na důl sjeti neb se vytáhnout nechati. V různých případech mohou také i dělníci s dovolením dozorců vyjížděti.
Při nahodilém neštěstí aneb onemocnění dělníka může se i po jiný čas z důlu vyvážeti, ale musí se to ihned dozorci oznámiti.
12.Každý, kdo by proti ustanovení tomuto jednal, a ustanovení toto vůbec překročil, aneb překročení neoznámil, potrestán budiž 1 – 3 násobným obnosem, jež by obdržel jako celodenní plat za práci svou, případně budiž degradován aneb i z práce propuštěn.
Mimo toho budiž proti takovému vinníku trestně zakročeno a to dle § 335, 336 lit.g. 431, 432, 458 a 459 trestního zákona ze dne 27. května 1852.
Toto ustanovení potvrzeno bylo také horním úřadem revírním ze dne 15. října 1879 a jest dosud
v platnosti.