Milá sestřičko,
tak bouřlivou schůzi jsem už dávno nezažil. Tolik rozhořčených lidí. Avšak popořádku. Ve čtvrtek 21. listopadu jsem vezl pana doktora Maye, našeho starostu, do Moravské Ostravy, kde ve velké dvoraně Národního domu se konalo setkání se slovenským farářem Andrejem Hlinkou. Přednáška trvala půldruhé hodiny a byla obrazem křivd a utrpení páchaných na Slovensku. Nával lidí byl veliký a dojem z Hlinkovy řeči byl hluboký. Součástí programu byla i zpěvná čísla spolku Lumír a dramatická scénka Františka Sokola Tůmy: Z pod jařma. Na závěr byly předneseny pozdravné řeči pánů doktorů. Fajfrlíka, Nejezchleba a našeho starosty, pana doktora Maye.
Andrej Hlinka vykládal o tom, co se stalo v Černovej u Ružomberka. Dozvěděli jsme se věci, které si nepřečteš v novinách. Ve sporu šlo o to, že Černovčané si postavili kostel z peněz dárců a chtěli, aby jim ho Hlinka, jejich oblíbený farář, vysvětil. Ten však v tom čase nemohl vykonávat svou práci, protože mu to biskup Párvy zakázal za účast v Slovenské lidové straně. Spor měl být vyřešený papežem ve Vatikáně. I když papež rozhodl v prospěch Hlinky, než rozhodnutí přišlo, Párvy si vzal do hlavy, že kostel bude vysvěcený už 27.10 1907. A tak v ten den přjel do Černovej vůz s žandármi a maďarským knězem Pazúrikem, co měl kostel vysvětit. Černované chtěli zabránit tomu, aby se tito lidé dostali ke kostelu a tak vytvořili před kostolem „zápchu“. Tehdy žandári vystřelili a na místě padlo 9 mrtvých. Stříleli dále a výsledkem bylo, že zemřelo 15 lidí a několik desítek bylo zraněno. Hlinka byl v den tragédie v Hodoníně, což ví málokdo. Říkal, že je člověkem bez přístřeší a bez chleba. Mimo to v tentýž rok ho odsoudil krajský soud v Ružomberku na dva roky vězení pro pobuřování proti maďarské národnosti.
Z té naší schůze byl do Říma poslán telegram o tomto znění:

Milá sestro, toto jsem Ti chtěl sdělit, abys věděla, jaké hrozné věci se dějí několik kilometrů na východ od Starých Hamer – v Uhrách.
Tvůj bratr
Josef
V Mariánských Horách 22.listopadu 1907